Se stresem úzce souvisí nervová soustava, pojďme si o ní něco říct.

Rozdělení nervové soustavy

–          centrální nervová soustava (systema nervosum centrale)

  • mícha (medulla spinalis)
  • mozek (encephalon, cerebrum)
    • zadní mozek (rhombencephalon)
    • prodloužená mícha (medulla oblongata)
    • most Varolův (pons Varoli)
    • mozeček (cerebellum)
    • střední mozek (mesencephalon)
    • přední mozek (prosencephalon)
    • mezimozek (diencephalon)
    • koncový mozek (telencephalon)

–          periferní nervová soustava (systema nervosum periphericum)

  • somatický nervový systém
    • spinální nervy (nervi spinales)
    • hlavové nervy (nervi craniales)
  • viscerální nervový systém (autonomní, vegetativní)
    • sympatikus (pars sympathica)
    • parasympatikus (pars parasympathica)

 

Funkce

  • příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací
  • koordinace jednotlivých orgánových soustav
  • reakce na změny ve vnějším a vnitřním prostředí
  • přizpůsobení organismu měnícím se podmínkám
  • spolupracuje s hormonální soustavou

2 typy nervové hmoty:

  1. šedá hmota nervová – tvořena těly neuronů a krátkými výběžky; místo zpracování informací a vytváření odpovědi
  2. bílá hmota nervová – tvořena dlouhými výběžky neuronů (většinou se spojují do silnějších nervových vláken – nervů); vedení informací z místa na místo

CNS

  • přijímá informace z receptorů prostřednictvím dostředivých nervových drah, tyto informace zpracovává a vyhodnocuje
  • zajišťuje odpovědi organizmu prostřednictvím odstředivých nervových drah a efektorů (výkonný orgán)

 

Páteřní mícha

  • uložena v páteřním kanálu (tvoří jej obratlové otvory)
  • tvar provazce, který se směrem dolů zužuje
  • podélnými rýhami je rozdělena na pravou a levou polovinu
  • shora na ni navazuje mozek
  • dole končí ve výši 2. bederního obratle svazkem míšních nervů- koňským ohonem
  • mezi 3. a 4. bederním obratlem je možné vpichem injekční jehly odebrat mozkomíšní mok k diagnostickým účelům (lumbální punkce)

Vnitřní stavba míchy

šedá hmota– je uvnitř, na řezu má tvar motýlích křídel (písmene H)

  • směrem dopředu vybíhá v přední míšní rohy (nedosahují povrchu míchy, jsou širší)- odstředivá motorická vlákna
  • směrem dozadu v zadní míšní rohy– dostředivá senzitivní vlákna míšních nervů
  • z míšních rohů vybíhají výběžky neuronů vstupující do míšních kořenů
  • spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají míšní nervy– 31 párů míšních nervů (prochází meziobratlovými otvory)

bílá hmota– leží na povrchu a obsahuje nervové dráhy (vzestupné i sestupné) spojující jednotlivé části nervové soustavy

Funkce:

  • spojovací článek mezi mozkem a periferním nervstvem
  • centrum některých nepodmíněných reflexů (udržování klidového svalového napětí, vyprazdňování močového měchýře a konečníku, erekce, ejakulace, patelární reflex apod.)

 

Mozek

  • uložen v mozkovně
  • 1350 – 1500 g
  • chráněn plenami
    • tvrdá plena (dura mater)- vystýlá dutinu lební (okolo míchy vytváří míšní vak), mezi kostí a tvrdou plenou- cévy, tuk a vazivo, pod tvrdou plenou 2 pleny měkké
    • pavučnice (arachnoidea) – bezcévná
    • omozečnice (pia mater) – bohatá cévami, kopíruje přesně všechny záhyby mozku
    • štěrbiny mezi omozečnicí a pavučnicí vyplněny mozkomíšním mokem– chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy

Mozek obratlovců v ontogenetickém vývoji vzniká z hlavové části nervové trubice (ektodermálního původu), jež se diferencovala na 3 části:

  • přední čichový m. (prosencephalon)
  • střední zrakový m. (mesencephalon)
  • zadní sluchový m. (rhombencephalon).

Přední část se diferencovala na:

  • přední (koncový) m. (telencephalon)
  • mezimozek (diencephalon).

Zadní část se rozlišila na:

  • mozeček (cerebellum)
  • prodlouženou míchu (medulla oblongata)
  • Varolův most (pons Varoli)

Mozkový kmen

  • fylogeneticky starší- prodloužená mícha, most Varolův a střední mozek
  • v něm uložena centra všech životně důležitých (vitálních) funkcí

Šedá hmota se nachází uvnitř a bílá hmota na povrchu

Šedá hmota se skládá z:

  • jádra– z nich odstupují mozkové nervy nebo slouží jako centra některých funkcí
  • retikulární formace– táhne se po celé délce mozkového kmene jako pruh síťovitě uspořádaných neuronů, vyplňuje prostory mezi jednotlivými jádry; je prostoupená vlákny bílé hmoty
    • centrum životně důležitých funkcí- polykací, sací, slinivý, mrkací, slzivý, kašlací a dávivý reflex, pohyby hladké svaloviny a sekrece trávicích šťáv
    • centra srdeční činnosti, vazomotoriky (činnosti hladké svaloviny cév), dýchání a zvracení
    • udržuje kůru koncového mozku v bdělém stavu (při poškození RF dochází k bezvědomí nebo dlouhodobému spánku)
  • mozkové hemisféry
    • tvoří klenbu nad mozkovým kmenem
    • u hemisfér najdeme šedou hmotu jednak na povrchu- tvoří tzv. kůru a uvnitř- tvoří jádra; a bílou hmotu uvnitř)
    • mozeček a koncový mozek

 

Zadní mozek

Prodloužená mícha

  • navazuje na páteřní míchu
  • dlouhá asi 2 cm
  • funkce:
    • spojnice mezi páteřní míchou a vyššími oddíly mozku
    • středem prochází 4.mozková komora (mozkové komory vyplňuje mozkomíšní mok)
    • jsou v ní centra retikulární formace
      • centrum některých nepodmíněných reflexů – např. potravních (polykání, slinění) nebo obranných (kašlání, kýchání, zvracení, mrkání)
      • centrum životně důležitých nepodmíněných reflexů (dýchací; kardiovaskulární- řídí činnost cévní soustavy; pohyby trávicí soustavy)
  • vystupuje z ní 9. – 12.pár hlavových nervů
  • z hranice mezi prodlouženou míchou a mostem ještě 6.- 8.pár.

 

Most Varolův

  • val nad prodlouženou míchou, na kterou navazuje
  • dlouhý asi 2 cm
  • funkce:
    • spojuje koncový mozek s mozečkem (prochází jím nervové dráhy spojující mozeček s hemisférami koncového mozku)
    • vychází z něj 5.pár hlavových nervů

Mozeček

  • leží v týlní části lebky
  • fylogeneticky součástí zadního mozku
  • uložen v zadní jámě lební
  • tvoří jej 2 hemisféry spojené červem- vermis
  • má zbrázděný povrch- gyrifikace
  • funkce:
    • zpracovává informace z rovnovážného ústrojí
    • důležitý při správné koordinaci pohybů (přesnost, plynulost)
    • při poruše funkce mozečku (př.opilost) hypotonie svalů, vrávorání, poruchy řeči

Střední mozek

  • navazuje na most
  • shora je překrytý koncovým mozkem
  • nejmenší oddíl mozku
  • horní plocha vybíhá ve čtyři zaoblené hrbolky- čtverohrbolí- končí zde část vláken zrakového a sluchového nervu
  • dolní část se silnými stopkami spojuje s hemisférami koncového mozku
  • uprostřed probíhá Sylviův kanálek– kterým komunikuje 4. mozková komora s 3. komorou
  • uvnitř se nachází šedá hmota v podobě retikulární formace a několika jader šedé hmoty
    • červené jádro– načervenalý pigment
    • černé jádro– černý pigment
    • obě jádra spolupracují s jádry koncového mozku → uplatňují se při kontrole a řízení motoriky
    • poškození černého jádra vyvolává Parkinsonovu chorobu (snížená pohyblivost a klidový třes)
  • funkce:
    • centrum zrakových a sluchových reflexů
    • vycházejí z něj nervy pro řízení pohybu očí
    • vystupuje z něj 3. a 4. pár hlavových nervů

 

PŘEDNÍ MOZEK

MEZIMOZEK

  • navazuje na střední mozek
  • leží mezi hemisférami mozku koncového
  • jeho horní část tvoří párové mezimozkové hrboly (talamy)
  • talamyve spodní části přecházejí v podhrbolí (hypotalamus)
  • hypotalamus
    • řídí činnost vnitřních orgánů
    • řídí celý hormonální systém- prostřednictvím hypofýzy– podvěsek mozkový
    • produkuje:
      • liberiny– stimulují hypofýzu k sekreci svých hormonů
      • statiny– inhibují sekreční buňky hypofýzy
  • hypofýza- podvěsek mozkový
    • uložen v tureckém sedle kosti klínové
    • stopkou se napojuje na hypotalamus zespod
    • adenohypofýza (přední lalok)- produkuje hormony (somatotropin, prolaktin, folitropin, lutropin, thyrotropin, kortikotropin)
    • neurohypofýza (zadní lalok)- neprodukuje hormony, ale deponuje a v případě potřeby uvolňuje některé biologicky aktivní látky původem z hypothalamu (oxytocin, vasopresin)
  • mezi talamy leží štěrbinovitá 3. mozková komora
  • v zadní části leží epifýza– šišinka- produkuje hormon melatonin (udržení biorytmu (vnitřních hodin) a pravidelnosti spánku; řídí rytmus den/noc a impulsy k tomu dostává přes sítnici; podílí na regulaci pigmentace pokožky)
  • funkce:
    • třídí informace směřující do koncového mozku (nepodstatné nepropustí; ty, které propustí vědomě vnímáme- brána vědomí)
    • dává informacím citový nádech (příjemná, nepříjemná)

Koncový mozek

  • největší oddíl mozku
  • tvoří jej 2 hemisféry (polokoule), které jsou ve spodní části vzájemně propojeny pruhem bílé hmoty- vazník (kalózní těleso)
  • nachází se tam 1. a 2. mozková komora
  • na povrchu hemisfér je vrstva šedé hmoty- kůra mozková (plocha je gyrifikována- zprohýbána závity a brázdami- zvětšení povrchu)
  • brázdy rozdělují každou polokouli na jednotlivé laloky– čelní (frontální), temenní (parietální), spánkový (temporální) a týlní (okcipitální)
  • vnitřek tvoří hmota bílá- pouze vespodu se nachází tzv. bazální ganglia tvořená šedou hmotou
  • LIMBICKÝ SYSTÉM
    • nejstarší část mozkové kůry
    • útvary kolem 3. mozkové komory
    • hraniční zóna mezi mozkovým kmenem a mozkovou kůrou
    • centrum komplexu instinktivního chování, sídlo emocí – strach, hněv, smutek, radost, láska
    • zajišťuje ukládání paměťových stop
    • na základě zkušeností dotváří vrozené prvky chování
  • KŮRA obsahuje:
    • nejvyšší řídící centra smyslových orgánů, vědomých pohybových funkcí apod.
    • zrakové centrum- týlní lalok
    • sluchové centrum– spánkový lalok
    • Wernickeovo řečové centrum– porozumění slyšené a čtené řeči
    • Brokovo centrum řeči- mluvení
    • senzorické (somatosenzorické) centrum- temenní lalok (informace z proprioceptorů, hmatových čidel atd.)
    • motorické centrum– čelní lalok
    • chuťové centrum– temenní lalok
    • centrum vnímání polohy a pohybu hlavy– spánkový lalok
    • asociační centra– porovnávají a zhodnocují informace a jsou sídlem vyšší nervové činnosti (VNČ je spojena se schopností vědomého učení a jednání a pracuje nejen s konkrétními, ale i abstraktními pojmy (slovo je abstraktní náhradou za konkrétní předmět – odtud druhá signální soustava)

 

 OBVODOVÉ (PERIFERNÍ) NERVSTVO

  • spojuje CNS s tkáněmi celého těla

 

DĚLENÍ:

  1. somatické– zodpovídá za vědomě vnímané a vůlí ovládané funkce (např. inervace kosterní svaloviny)
  2. vegetativní- zodpovídá za řízení funkcí, které probíhají bez naší volní kontroly a které zpravidla na vědomé úrovni neregistrujeme (inervace útrobních orgánů).

Podle směru vedení informace můžeme vlákna rozdělit na :

  1. dostředivá (aferentní)– vedou vzruchy z periferie do CNS
    1. vlákna senzitivní- vedou z útrobních orgánů
    2. vlákna senzorická– vedou se smyslových receptorů
  2. odstředivá (eferentní)– vedou z CNS do periferních orgánů
    1. vlákna motorická– vedou do kosterního svalstva
    2. vlákna sekretorická– vedou do útrobních orgánů
  3. smíšená– v rámci jednoho nervu obsahují dostředivé i odstředivé dráhy

 

Podle morfologické lokalizace rozlišujeme:

  1. nervy hlavové (mozkové)
  2. nervy míšní

 

NERVY HLAVOVÉ (MOZKOVÉ)

 – 12 párů

– vycházejí ze spodiny mozku

– inervují povrchové i vnitřní orgány hlavy a krku (pouze nerv bloudivý inervuje dutinu hrudní a dutinu břišní)

I.      nerv čichový– vede dostředivě z čichové sliznice, vznikl vychlípením spodiny koncového mozku

II.      nerv zrakový– vede dostředivě ze sítnice, jeho vlákna se částečně kříží, vývojově je součástí mezimozku

III.      nerv okohybný– odstředivý, inervuje okohybné svaly, řasnaté těleso a duhovku

IV.      nerv kladkový– odstředivý, inervuje okohybné svaly

V.      nerv trojklanný– smíšený, obsahuje senzitivní vlákna z tváře, čelistí a zubů, odstředivá vlákna do žvýkacích svalů

VI.      nerv odtahující– odstředivý, inervuje okohybné svaly (při poškození- šilhání)

VII.      nerv lícní– smíšený, dostředivá vlákna z jazyka, odstředivá do mimických svalů a slinných žláz (poškození- ztráta mimiky 1/2 obličeje)

  1. nerv předsíňohlemýžďový– dostředivý, senzoická vlkna ze statokinetického a sluchového ústrojí

IX.      nerv jazykohltanový– smíšený, dostředivá vlákna z kořene jazyka, měkkého patra a hltanu, odstředivá hlavně do hltanu

X.      nerv bloudivý– smíšený, nejdelší hlavový nerv, obsahuje především vegetativní vlákna, inervuje orgány dutiny hrudní (srdce, plíce) a dutiny břišní (trávicí orgány, ledviny, slezinu). Jeho motorická vlákna ovládají také hrtan a hlasivky

XI.      nerv přídatný– odstředivý, obsahuje motorická vlákna ovládající svalovinu krku (trapézové svaly, kyvače hlavy)

XII.      nerv podjazykový– odstředivý, obsahuje motorická vlákna ovládající pohyby jazyka.

 

NERVY MÍŠNÍ

31 párů

– v páteřním kanálu se větví na:

  • přední kořeny (přední větve)– vystupují z předních rohů šedé hmoty míšní, jsou tvořeny odstředivými nervovými drahami.
  • zadní kořeny (zadní větve)– vstupují do zadních rohů šedé hmoty míšní, jsou tvořeny dostředivými drahami
  • po výstupu z páteřního kanálu vytvářejí míšní nervy složité nervové pleteně (plexy)- krční, pažní, bedrokřížovou. Míšní nervy inervují vedle břišní a hrudní stěny také končetiny.

–          podle topografického umístění je dělíme na následující skupiny:

  • krční nervy (nervi cervicales) – 8 párů
  • hrudní nervy (nervi thoracici) – 12 párů
  • bederní nervy (nervi lumbales) – 5 párů
  • křížové nervy (nervi sacrales) – 5 párů
  • kostrční nerv (nervus coccygeus) – 1 pár

 NERVY VEGETATIVNÍ (ÚTROBNÍ, AUTONOMNÍ)

  • současně se somatickými obsažena v jednotlivých hlavových a míšních nervech.
  • zodpovědné za práci vnitřních (útrobních) orgánů (probíhá bez ohledu na naši vědomou a volní kontrolu (autonomně)
  • řídící centrum mezimozek
  • sympatikus
    • vlákna vycházejí pouze z míchy
    • budivý vliv na organismus
    • napomáhá zvládat zátěž, stres (má mobilizační účinky)
    • stimuluje činnost cévní soustavy, dýchací soustavy, smyslových orgánů apod.
    • tlumí však např. činnost trávicí soustavy
  •  parasympatikus
    • vlákna vycházejí z mozku a z křížové části míchy
    • tlumivý vliv
    • zajišťuje zpracování živin, odpočinek a regeneraci
    • tlumí např. činnost cévní a dýchací soustavy, prokrvení kosterního svalstva apod.
    • posiluje činnost trávicí soustavy